Vnitřní touhy 12



REKLAMY!!!!!!!!!!!ZDE!!!!!!!!!!!!!!!!

Kvíz na téma:

Bleskovka

Rocková škola 14

Shikisek vyhrál s povídkou :3

7. března 2016 v 22:02 | Shiki-chan |  Others stories
Vyhrála jsem


Áno je to tak vyhrála jsem s povídkou na haar.cz... téma měsíce Únor "Případ ukradeného"
Cena mi došla nádherná :3

Sice nevím, kde ji ještě přišpendlím, ale asi až si koupím novou tašku, tak tam bude :D :D
Veledílo je hend pod perexem :D :D


Detektiv a ukradená svatozář

Do dveří s nápisem Akira Matsumoto detektivní kancelář vletělo mladé, na blond obarvené tornádo bez žádného upozornění. Naštvaně praštil rukou do stolu a tím donutil muže, který měl nohy na stole a knihu přes obličej, aby na něj pohlédl přes nadzvednutou knihu.
,,Pomůžu nějak?" zeptal se otráveně.
,,Musíte tu svini najít, obvinit ho a vykuchat za to co ukradl!" křikl blonďák.
,,Nájemní vrazi o patro vejš," prstem ukázal na strop a knihu opět položil na původní místo.
,,Nechci nájemného vraha, chci Vás!" naštvaně bouchnul do stolu.
,,Já ale nekuchám, to zkuste v přízemní v řeznictví," odvětil jen a snažil se ho nevšímat.
,,Připadá vám, že tady mluvím o hovězím?"
,,Možná spíš o vepřovém, co já vím," řekl znaveně a rukou mu naznačil, aby už odešel, jenže blondýnek se nedal.
,,Chci si vás najmout, abyste toho hajzla našel a donutil ho za to zaplatit,". Druhý muž v místnosti si s povzdychem dal nohy ze stolu a knihu položil na stůl.

,,Důvod?" řekl jen a pomalu se narovnal.
,,Jak jako důvod?" nechápal blonďák. Konečně si muže prohlédl, tmavé vlasy, oříškové oči a otrávený výraz.
,,No říkal jste, že Vám něco ukradl, bylo to něco cenného?" zívnul si detektiv a vstal. Byl tak o hlavu větší než blonďák, prošel kolem něj a zvedl ze země nějaký zmuchlaný papír a posadil se zpět.
,,To nejcennější," špitnul blondýnek a posadil se do židle. Detektiv cvaknul propiskou a přeměřil si ho pohledem.
,,A to je?" zeptal se po chvíli koukání na něj. Blondýnek se mírně zarděl a se zájmem sledoval rýhu na hraně stolu.
,,Pokud mi to nechcete říct, východ jistě najdete," odsekl detektiv a naštvaně prásknul propiskou o stůl.
,,Nejste nějak nepříjemný na svého klienta?" obrátil maličký.
,,Ani ne, hleďte, buď mi řeknete, co Vám ukradl, nebo támhle jsou dveře, mám své práce dost,"
,,Vážně?" přeměřil si ho blonďák pohledem, ,,no jo ty dveře se samým zájmem o Vaše služby málem urvali z pantů,".
,,Nechte si té ironie, pokud nestojíte o moje služby, můžete jít," a zase si hodil nohy na stůl.
,,Myslím, že nejste v pozici, ve které mě můžete odmítnout," řekl blondýn a hodil na stůl tučný balíček bankovek. Detektiv si ho prohlédl a s úšklebkem se podíval na malého.
,,Víte, že myslet znamená hovno vědět, že ano?" užíval si vykuleného výrazu, který na něj mladík vrhal. Nejspíš si myslel, že jej detektiv s těmihle penězi neodmítne. Hodně jej to rozhodilo a nejistě těkal očima po penězích a po detektivovi.
,,Je to málo?" snažil se znít vyrovnaně, ale detektiv si všimnul, jak natahuje moldánky. S povzdechem se opět chopil propisky, sundal nohy ze stolů a ponouknul mladíka, aby mu řekl, co je to nejcennější.

,,A nebudete se smát?"
,,Pokud to nebude kravina, tak ne," všimnul si, jak blondýnek znejistěl.
,,Prostě mi to řekněte!" vyhrkl na něj detektiv.
,,Ukradl mi mou svatozář!" odsekl mu a rudé tváře schoval do šátku, který měl kolem krku. Brunet zatřepal nechápavě hlavou, párkrát zamrkal na to zakuklené stvoření a pak se zeptal:,,Berete něco?"
,,Ne," z rudých tvářiček se staly uraženě našpulené.
,,Tak o jaké svatozáři to mluvíte a nevykládejte mi, že jste anděl, blázinec je o dvě ulice dál,"
,,To tu vedete i informační centrum? Jasně, že nejsem anděl, ale přece víte, co přece myslím, ne?"
,,Ne," koukal na něj detektiv nechápavě.
,,Dívky tomu občas říkají jablíčko," opět zrůžověl.
,,Jedná se o nějaký šperk?" snažil se detektiv hádat, opravdu ho nic nenapadlo.
,,Ne," povzdechnul si blondýnek, zhluboka se nadechnul a přes veškeré své osobní zábrany mu na rovinu řekl: ,,Prostě jsem o to přišel,".
Detektivovi svitlo, konečně věděl o čem je řeč, ale stejně si neodpustil poznámku: ,,Šmarjá, to jste to nemohl vyklopit rovnou, ne tuna mě chodit s nějakými knižními výrazy, copak jsem ženská, abych hltal červenou knihovnu?"
,,Mě náhodou přijde fajn," bránil ji blondýnek.
,,Jistě, no tak jak ta žena vypadala," schoval si své poznámky o tom, že kvůli tomu, že ho přefikla nějaká ženská nemusí tak vyšilovat a hned ji shánět.
,,Neřekl jsem, že to byla žena," zamumlal celý rudý. Detektiv se konečně zatvářil, že pochopil o co jde, rozmuchlal papír a poprosil mladíka, aby mu řekl, jak se to stalo. Blondýnek celý zrudnul a dal se do vyprávění.

,,Minulý víkend mě kamarádi vytáhli na nějakou velkou párty. Bylo tam plno neznámých lidí a hooooodně alkoholu, jelikož jsem nikdy moc nepil, věděl jsem, že to nebude problém a budu schopný mé opilé kamarády doprovodit domů, když budou… no víte… více než společensky unavení… ale to jsem netušil, že oni se proti mně spiknou a začnou do mě ládovat ty věci…" detektiv jej přerušil.
,,Buďte prosím trochu detailnější, každá maličkost mi pak může pomoct," řekl vážně a raději si vytáhnul velký sešit a psal si, každé slovo, které mladík říkal.
,,Dobře, tak tedy… začali mi nosit prvně jen nějaké barevné koktejly s vyšším obsahem džusu než alkoholu, byli sladké a pěkně vypadali, ale později se to měnilo na tvrdší a tvrdší… začalo to vlastně takovými želatinovými kostkami, které člověk zapíjel nějakým tvrdším alkoholem, jelikož odporně chutnali, vážně odporně, tak odporně že to hořkost alkoholu v klidu přebilo. No a s alkoholem v krvi se ničili nejen buňky v mozku, ale i zábrany. Popravdě necítil jsem se opilý, ale asi jsem byl, jinak si nedokážu vysvětlit, jak jsem dokázal tančit na stole, a to byla ta chvíle, kdy mě začali zvát na pití i jiní. Pozvalo mně jich tolik, že už si jejich tváře nevybavuju, jen vím, že si mě potom jeden odvedl bokem a sám mě nalíval, ale ne tvrdým. Potom si vybavuju, jak mě odvedl někam do místnosti, kde nikdo nebyl a jak se vrhl na moje rty, začal mě opatrně líbat… byl to hezký pocit, nesměle jsem mu polibky oplácel a ruce mu omotal kolem krku, cítil jsem jeho ruce, jak mi sjeli po zádech až na zadek a jemně jej zmáčknul, přitáhl jsem si ho blíže a nabídl se mu, aby mi rozepnul knoflíky u košile, on tak udělal a rty přesunul na mou hruď a pomalu si to blížil k bradavce, rukama jsem mu sjel na záda a hladil jsem jej, abych mu dal najevo, že se mi to líbí, on mi rukou sjel ke knoflíku od kalhot a …" detektiv jej opět přerušil.
,,Jste si jistý, že vám to ukradl?"
,,Noo…nebylo to tak úplně nedobrovolné… ale já nevím… mohli jsme se jen pomazlit, nemusel využit toho, že jsem byl povolný a zneužít toho,"
,,No a nemohl jste si ho najít sám?"
,,Tady je malinký háček, já si jeho obličej moc nepamatuju, pamatuju si jeho dotyky, rty, ale nevybavím si, jak vypadal, jediné co vím, je že má na lopatce tetování škorpiona," detektiv se zarazil.
,,Nebylo to náhodou tuhle sobotu?" mladík přikývl.
,,A ten muž, pak dal ruku pryč od toho knoflíku a sám si sundal triko, položil Vás na pohovku a teprve potom Vám sundal kalhoty, ale nejenom ty, i veškeré oblečení, mlsně se rty olíznul a políbil Vás a pomalu si to jazykem šinul přes krk, po hrudi, kolem pupíku až na podbřišek, kde Vám vtisknul několik motýlích polibků a s mlsností se vrhl na ztopořené mužství, které by při další ignoraci jistojistě vzrušením vybouchlo. Avšak rty se tam nezdrželi moc dlouho, jen tak dlouho, aby odvedli pozornost na vlhké prsty nořící se opatrně do vašeho nitra. První jste skoro ani nevnímal, ale jakmile se tam tlačil druhý, semkl jste se a on Vás na utěšenou líbal na rty, líce, čelist a ouško a šeptal Vám, ať se uvolníte. Když jste tak učinil, ucítil jste v sobě další prst, a nepříjemné pocity ještě zesílili, avšak do doby, než Vašim tělem projel zvláštní pocit. Cítil jste, jak onen muž dráždí místo, které ten pocit vyvolával a z úst jste nechal vycházet tiché vzdechy, ale pak ten pocit ustal a vaše nitro byli na chvíli pusté, zastřeným pohledem, jste pozoroval muže, jak si stahuje věci a nasazuje si prezervativ, který následně potřel gelem. Chytil Vás pod koleny a více Vám roztáhl nohy, zadek Vám podložil polštářkem a pak do Vás opatrně vnikl. Vy jste se ale opět semknul, jenže on Vás hladil a rozmazloval vaši pokožku něžnými polibky, dokud jste se neuvolnil. Poté Vám hluboce pohlédl do očí a začal přirážet. Nejprve šlo o něžné přírazy, doprovázené hlazením, ale později ho Vaše jemné sténání zbavilo zabrán a přirážel jako smyslu zbavený dokud jste nevyvrcholil. Propnul jste se jako struna na kytaře, ale on však nepřestával, dokud taky nepocítil to blažené uvolnění, znaveně se vedle Vás uvelebil, ale vy už jste spal," celou dobu se koukal do tváře mladíka, která byla červená studem, on však pociťoval jiný problém.

,,Jak to víte?" osmělil se po chvíli mladík. Detektiv zarytě mlčel, ale po chvíli.
,,Měl jsi jiné vlasy, byli černočervené a navíc já byl taky trošku opilý… " vysvětlil a čekal, kdy to mladíkovi dojde.
,,Ty!" vykřikl po něm a natahoval se pro nějaké desky, kterýma jej chtěl přetáhnout.
,,Počkat, počkat, to ty jsi ráno zmizel a až teprve teďka sis na mě vzpomněl!" postavil se rychle detektiv do obrané pozice.
,,Byl jsem zneužitý!" křikl po něm a ohnal se deskami přes stůl, ale cíle se nedotkli.
,,Chtěl si to a navíc, kdyby si řekl, že to je tvé poprvé, tak bych přestal, teda pokud by si chtěl!" mrknul na něj a couvnul trochu k oknu.
,,Tyyyyy!" zakřičel a začal jej deskami nahánět po celé kanceláři, do chvíle, kdy jej detektiv zpacifikoval a usmířil si ho políbením.
,,Nech toho!" odstrčil jej od sebe mladík.
,,Ale no tak, přece to bylo fajn ne, proč to nezkusit?" usmíval se detektiv a laškovně na něj koukal.
,,Ale.. jsi starší," namítnul blonďáček.
,,No a? Určitě to není o moc," usmíval se detektiv dál.
,,Je mi sedmnáct," kníknul maličký.
,,No vidíš, mě jenom dvacet tři, to není taková hrůza," usmál se a přitáhl si jej do obětí. Mladík se chvíli vzpíral, ale jakmile nasál detektivovu vůní, uklidnil se a noř mu více zabřil do hrudi. Detektiv se tomu musel zasmát, ale ještě ho napadlo.
,,Jméno?"
,,Moje?" pohlédl na něj mladík.
,,No tak moje asi ne," ušklíbl se a vtiskl mu maličký polibek.
,,Riku Mistuhari," řekl nesměle a zrůžověl, když jej detektiv znova políbil.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 anchovickal anchovickal | Web | 8. března 2016 v 23:24 | Reagovat

Moc pěkně napsané :-)

2 Bara-chan Bara-chan | Web | 13. března 2016 v 22:28 | Reagovat

Fakt jsi to skvěle sepsala! Super jednorázovka, má rychlý spád a je tam úplně všechno :D Vážnost, vtip, sex... :DD A taky se mi líbí jméno "Akira Matsumoto" :3 :D
Ale stejně nechápu, jak jsme mohly mít podobný nápad, i když jsme se v tu dobu vůbec neznaly... :'DD Ale já bych to napsala komplikovaněji, takže super přečíst si to tak nějak v kostce, i když s trochu jiným závěrem :'D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama